Podařilo se nám společně uspořádat skvělé programy a přinést tak úsměv na tvář mnoha dětem. Statečně jsme se poprali s náročnou dobou spojenou s pokračující pandemií, a i přes všechny nesnáze se nám podařilo uspořádat náš první offline animační workshop pro děti s onkologickým onemocněním se skvělou Eliškou Podzimkovou. Eliška stojí za báječným projektem Plešouni, animovaným seriálem o životě malého kluka s rakovinou.

Od jara do zimy jsme měli plné ruce práce. Osvědčené virtuální kempy nabíraly na popularitě, a tak jsme během roku uspořádali celkem 6 online táborových setkání odvahy. Během jara a podzimu probíhali tábory s odpoledním programem, kterýho se účastnily děti poté, co jim skončila škola a během jednoho volného víkendu. Dopsaly své úkoly, zaply počítač či tablet a přenesly se do světa táboru odvahy.

Podobně, ale již s celodenním programem, probíhaly i naše letní virtuální kempy. Nechyběla táborová rozcvička, hymna či celotáborová hra. Prstem po mapě jsme s dětmi procestovali každý kout světa, podívali se do fantasy světa, a dokonce jsme si zahráli historicky první online únikovou hru. Nejvíce nás těšilo, když se děti na konci tábora loučily, vyměňovaly si emailové adresy a s úsměvem na tváři si do kamery mávaly jen ony, ale i jejich rodiče. Virtuální tábory pořádáme pro děti s vážným onemocněním různých druhů a dokonce jeden z letních táborů proběhl ve spolupráci s klubem cystické fibrózy.

Žádný z těchto programů by se nemohl uskutečnit bez pomoci našich partnerů a dobrovolných příspěvků veřejnosti. Každý rok jsme moc vděčný za vaši podporu. Bez vás bychom nikdy nemohli uspořádat tolik skvělých aktivit. K závěru letošního roku se nám podařilo, pomocí uspořádané aukce na galavečeru právě pro naše partnery, vybrat nádherná částka. Ta do značné míry pomůže při plánování aktivit i na rok 2022. Stejně jako v roce 2021, tak i v tom dalším na nás čekají další série virtuálních táborů, jednodenních workshopů, nedělních Sunday funday na našem facebookovém či instagramovém profilu, a hlavně a především – na jaře připravujeme první oficiální offline tábor pro děti s onkologickým onemocněním a jejich rodiny.

Stejně velké díky patří také našim dobrovolníkům. Dospělákům i dětem, kteří svůj volný čas a skvělé dovednosti každý rok „darují“ naší nadaci a přispějí tak k vytvoření skvělé atmosféry na táborech a ke splněným snů nejednoho dítěte.

Výzva pro další rok je to velká. Ale my se jí nebojíme. Protože jsem co? No přece TÁBOR ODVAHY.

Máme za sebou naši první offline akci! Workshop animace, který se uskutečnil 6. listopadu v Lampárně Lidická v Praze, proběhl pod taktovkou talentované umělkyně Elišky Podzimkové. Sešli jsme se v hojném počtu 8 dětí, 5 rodičů a 6 Cimborů (dobrovolníků a zaměstnanců)!

Na úvod jsme se všichni společně seznámili a zahráli si pár her. Díky Eliščině kreativní auře jsme se z každodenních starostí přenesli do světa fantazie a společně tvořili neuvěřitelné příběhy. Z nich, a také z nespočtu nápadů, vznikla postava chlapce Kvída s fialovou parukou, který se stal hlavní hvězdou animací dětí.

Po důkladném vysvětlení, jak animace funguje, si děti začaly vytvářet obraz svého budoucího příběhu. Vycházely ze svých hlubokých myšlenek, zážitků i obav. Jako správní animátoři vytvářely scénu z nejrůznějších materiálů od barevných papírů až po vlnu a plastelínu. Projevily se jako profesionálové a s přesnými instrukcemi zaúkolovaly také rodiče. Společně vytvořili naprosto originální a rozmanité obrazy a všichni byli zvědaví, jaký bude výsledek.

Nastavit stativy, upravit osvětlení a AKCE! Začalo se animovat. Eliška každému „produkčnímu týmu“ poradila, jak nejlépe na věc. Brzy jsme si všichni uvědomili, jak náročná je to disciplína. Chtělo to obrovskou trpělivost každého z účastníků. Pár nepovedených snímků, úpravy scény, improvizace… Přesto se hlavní postavy daly do plynulého pohybu. Ono to funguje! Dětem i rodičům zazářily oči, všichni byli pyšní na to, jak se jim vše nakonec podařilo. Stačilo jedno odpoledne a animovaný klip byl na světě.

Při závěrečné prezentaci celého klipu nám všem spadla brada. Elišce se podařilo všechny příběhy spojit do jedné nekonečné smyčky. Vypadá to skvěle! Následuje dlouhý potlesk. Je pro Elišku za to, že nás naučila, jak tohle dílo vytvořit. Je pro Evičku, Mátého a Katku za to, že všechno zvládli zařídit. Dále Cimborům, kteří celý den pomáhali. Všichni tleskají také sami sobě za to, že zvládli vytvořit něco tak krásného.

Dílo navíc poslouží dobré věci. Koncem listopadu bude vydraženo na Galavečeru Nadace Bátor Tábor a získané finanční prostředky pomohou v organizaci dalších bezplatných workshopů, akcí a táborů pro chronicky nemocné děti a jejich rodiny a na Eliščin projekt Plešouni.

Přesto, že všude kolem řádí pandemie Covidu-19, podařilo se nám za pomoci všech vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém jsme navzdory hygienickým opatřením popustili uzdu své fantazii, poznali se s novými lidmi, pomohli dobré věci a užili si sobotní den. A za to všem patří velký DÍK!

Lucie Křenková,

dobrovolnice Bátor Tábor

Nápad přihlásit se na Bátor Tábor přišel úplně neplánovaně. Během zkouškového období a prokrastinace na Facebooku jsem našla letáček poptávající česky mluvící dobrovolníky, kteří by mohli tlumočit programy na táboře pro děti s onkologickým onemocněním. Celé se to seběhlo hrozně rychle, vyplnila jsem na internetu přihlášku a pár týdnu na to už měla Skype pohovor. Musím říct, že to byl snad ten nejpohodovější pohovor, jaký jsem kdy měla. Ne, že by byl jednoduchý. Otázky byly mířené na kandidátovu předchozí zkušenost, takže bylo třeba rychle reagovat a vydolovat nějaké vzpomínky. Co posunulo pohovor na vrchol žebříčku byla Monika, která ho se mnou vedla. Její pozitivní energie a každý její úsměv mi i na dálku dodávaly pocit, „jen tak dál, vedeš si dobře“. Můj pocit byl správný, zhruba v dubnu jsem se dozvěděla, že jsem byla vybraná! Těsně před odjezdem na tábor přišlo plno informačních a organizačních emailů, díky kterým jsem začala tušit, co tam budu dělat a jak bude vše probíhat.

Nastal den D a já seděla v autobuse do Budapešti, neplánovaně s celým českým týmem. Cesta do Hatvanu byla o to veselejší. Zároveň jsme si střihli rovnou i teambuildingovou aktivitu, což byla cesta 4 km ulicemi i polem do tábora, a to se všemi zavazadly. Náš stylový „příjezd“ vzbudil mezi vítajícími dobrovolníky poměrně pozdvižení. Nechtěli tomu věřit a nechápali, proč jsme nečekali na jejich autobus.

Před samotným příjezdem táborníků nás čekaly ještě dva dny plné příprav. V tuto chvíli jsem pochopila, že Bátor Tábor je akce opravdu naplánovaná do každičkého detailu a těmi emaily to jen začalo. Během těchto dní jsme se věnovali všemu od organizačních a bezpečnostních věcí, seznamovacích her či nácviku táborového tance a písně přes rozdělování skupin a rolí až po simulaci programů. V tu chvíli mi připadalo, že pokud nastane třetí světová válka, budeme vědět co dělat. Tím situaci nechci ani trochu zlehčovat, naopak měla jsem pocit, že až přijedou táborníci bude vše fungovat, jak je třeba. Obzvlášť vděčná jsem byla za simulace aktivit, díky kterým jsem mohla vidět, jak bude vše probíhat a trochu naposlouchat instrukce, které bude třeba překládat.

Jak vypadá takový den na Bátor Táboře? Ráno začíná hudbou na pobuzení, vzhledem k tomu, že na táboře jsou táborníci i dobrovolníci, kteří spolu bez pomoci tlumočníků nemohou komunikovat, je hodně věcí přizpůsobeno. Začínáme písničkou na probuzení a krátce na to následuje další, která signalizuje jídlo. Všech 70 táborníků z Česka, Polska a Slovenska si společně se stovkou dobrovolníků posedá do jídelny na základě přiřazení k chatce. Když se ozve song „Give me my love“ je čas přeskupit se dle barevných skupin a vyrazit na program. Každý tlumočník dostane rozvrh, takže ví, který blok tlumočí jakou aktivitu, má volno, nebo je takzvaně „on charge“. Pod tím si představte je připraven v místnosti pro dobrovolníky, kdyby bylo třeba jeho práce a mezitím například překládá nějaké věci na večerní programy. Během dne mají táborníci celkem 4 bloky aktivit a za celý týden vyzkouší všechny, které Bátor Tábor nabízí. Každý večer je pak čeká něco jiného, příkladem může být táborák, hry s chatkou, nebo tematický večer. Předtím než se všichni odeberou spát proběhne ještě večerní povídání. Vždy jeden z dobrovolníků z chatky vede rozhovor s táborníky, kteří sdílí, co během dne zažili. Je to báječné ukončení dalšího dne na Bátor Táboře.

Zážitků mám tolik, že bych mohla vyprávět i několik hodin, ale nebudu. Pokud vás toto vyprávění alespoň trochu zaujalo, přihlaste se a zažijte to na vlastní kůži! Je to neuvěřitelná, obohacující a oči otvírající zkušenost. Pokud by někteří z vás byli na pochybách dodám ještě, že to byla moje první zkušenost s kontaktem i prací s touto skupinou dětí. Inspirovaly mě, překvapily a donutily o mnohém přemýšlet! Také všichni dobrovolníci byli naprosto skvělí. Na první pohled bylo vidět, že je to místo, kam každý přijel z vlastní vůle a odhodlaný vrhnout se do všeho naplno. Takže pokud chcete mít nezapomenutelnou a jedinečnou zkušenost, určitě se přihlaste. Třeba se tam uvidíme!

doborovolnice Eva, mezinárodní tábor 2016

Jaké programy můžeme na táboře očekávat?

Všemožné aktivity zahrnující vyrábění, hudbu, vědecké experimenty, stolní hry a podobně. Čas strávený povídám a hraním her se svými vrstevníky, reflexí zážitků. Všechny naše programy jsou vedeny českými a slovenskými dobrovolníky. Na každý tábor obdržíte obdobný táborový rozvrh, kde budou rozepsány všechny programy.

Kdo programy vede?

Programy jsou vedeny zaměstnanci Bátor Tábor a dobrovolníky. Dobrovolníci prochází striktním výběrovým řízením a naším školením na zážitkovou terapii a práci s dětmi. Dobrovolníci jsou ve většině profesionálové, kteří se danému oboru věnují.

Co moje dítě z programu získá?

Děti mohou vyzkoušet nové aktivity, poznají nové kamarády z řad svých vrstevníků, kteří řeší podobné každodenní strasti. Zároveň nabízíme kvalitně strávený čas doma, kdy mohou vyzkoušet nové aktivity, vyrábět a komunikovat s ostatními. Děti často po táboře říkají, že se jim zvedlo sebevědomí, nestydí se komunikovat s cizími lidmi, nebo nemají strach zkoušet nové věci.

Kolik dětí se tábora účastní?

Z pravidla 15- 20 táborníků dle turnusu. Táborníci jsou rozřazeni do skupin po 6- 10 s ohledem na věk. Část programů mají v rámci skupiny a zbytek jako celý tábor.

Jaké si máme připravit pomůcky?

Všechny hlavní pomůcky na tábor posíláme v táborové krabici poštou až k vám domů. Vše je zdarma. Pokud je třeba mít k dispozici nějaké další věci, informujeme vás o tom předem. Jedná se ale hlavně o věci, které jsou k dispozici v každé domácnosti.

Jaké technické vybavení potřebujeme?

Notebook, počítač, chytrý telefon, nebo tablet. Nejdůležitější je, aby zařízení mělo videokameru a mikrofon. Na mobilech a tabletech občas některé funkce, které využíváme nefungují, proto je lepší mít počítač, ale jsme zvyklí se tomu přizpůsobit.

Jak zapnu/naistaluji aplikaci Zoom?

Vyžadujeme, aby měli děti na telefonu nebo počítači nainstalovanou aplikaci Zoom, která má všechny funkce oproti webové verzi. Návod, jak ji nainstalovat do počítače naleznete zde. Pro instalaci do telefonu či tabletu navštivte obchod s aplikacemi na vašem zařízení.

Musí se dítě účastnit po celou dobu?

V případě že se nemůže účastnit pouze nějakých částí z důležitých důvodů, je to v pořádku, ale chceme o tom být předem informování. Obecně nám účast všech dětí na programech pomáhá udržovat toho pravého táborového ducha a skupinovou dynamiku.

Dítě má určitá omezení, může se i tak účastnit?

Na veškerá omezení se ptáme v přihlášce a bereme je v potaz při tvoření i vedení programů. Na táborech jsme doposud měli děti s různými omezeními a jsme připraveni program přizpůsobit.

Jsou u vás lékařské záznamy v bezpečí?

Bezpečnost je pro nás vždy na prvním místě. Otázky lékařské povahy jsou nezbytné z důvodu zajištění aktivit, které jsou plně přizpůsobené potřebám vašeho dítěte. Přístup k nim mají pouze zaměstnanci Bátor Tábor, s dobrovolníky, kteří aktivity vedou jsou sdíleny jen nezbytné informace nikoli plné znění.

Co znamená pojem sourozenecký tábor?

Na tyto tábory přijímáme přihlášky dětí s vážnou nemocí i jejich zdravých sourozenců ve věku 7- 17 let. Programy jsou vytvořeny tak, aby vytvářely cenné společné vzpomínky. Pokud to věkový rozdíl dovoluje dáváme děti do stejné skupiny.

Můžu přihlásit dítě na sourozenecký tábor bez sourozence?

Určitě. Pokud se dítě chce účastnit letního tábora, ale nemá sourozence v daném věkovém rozmezí, nebo se sourozenec nemůže zúčastnit, není to překážka.

Musí mít obě děti vlastní počítač?

Pokud je mezi nimi velký věkový rozdíl a budou přiděleni do jiných skupin tak ano. Na některé části programu bude třeba, aby byli každý v jiné místnosti a zároveň na vlastním zařízení. Jsou-li ve stejné skupině je na některé části programu také vhodné. Technické záležitosti připojování sourozenců vám vysvětlíme.

Jak ses dozvěděl o Bátor Táboře?

Jeden z mých lékařů mi o tom řekl, ale abych byl upřímný, nejdříve jsem nechtěl jet, protože jsem byl velmi plachý a uzavřený. Nakonec mě přesvědčili a chtěl jsem to zkusit. Nikdy nezapomenu na první den, velmi jsem se bál, ale pak jsem toho vůbec nelitoval, ani na chvíli!

Byl jsi na táboře celkem 3krát. Jak ses cítil a s jakými zážitky ses vrátil domů?

Všechny 3 tábory byly fantastické, moc jsem si je všechny užil. První byl o nových věcech, byla tam spousta programů, her a zábavy celý týden, které mi daly mnoho energie do dalšího období. Jeden z mých nezapomenutelných zážitků byla lukostřelba na prvním táboře. Bylo to tak rozhodující, že když jsem se vrátil domů, poprosil jsem tátu, aby mi koupil luk a šíp a od té doby dělám lukostřelbu. Už jsme letos na jaře postavili terč a už do něj střílím se svými šípy. Můj poslední tábor byl kromě užívání i o přemýšlení nad tím, jak moc jsem vděčný za ty týdny, které jsem strávil na táboře. Poslední dny jsem měl pocit, že se musím vyfotit se svou myslí, protože jsem na táboře naposled. Alespoň ne jako táborník, protože mi v té době bylo již 17 let. Na Bátor Táboře jsem zažil spoustu zábavy a prožil hodně zážitků, ale hlavně jsem zjistil, že jsem schopen dělat věci, které by mě nikdy nenapadlo, že můžu dělat. Tábor mě posílil ve víře, že člověk může překonat spoustu svých obav, které se na začátku zdají být nezvladatelné. Ale je velmi důležité, aby člověk šel dál a nikdy se nevzdával. Tyto zážitky mě naplnily pozitivní energií na zbytek mého života.

Co pro Tebe znamená odvaha?

Statečný je ten, kdo je schopen zvítězit nad svými obavami a překročit svoje hranice. Jeden z mých nejodvážnějších momentů byl, když jsem měl vylézt na skákací věž. Byl jsem si jistý, že to nezvládnu, že tam ani nevyšplhám a už vůbec ne, že skočím. Opravdu jsem se bál a byl jsem nervózní, ale dobrovolníci a ostatní děti mě tak moc povzbuzovali, že jsem dal dohromady veškerou svou energii a nakonec jsem to udělal. Byl to neuvěřitelný pocit, nikdy na to nezapomenu!

Ptají se Tě lidi o čem je Bátor Tábor?

Většina lidí z mého okolí už o tom slyšela, ale když se mě někdo zeptá o čem je skutečně Bátor Tábor, tak jim většinou dám 2 odpovědi. První je velmi faktická, která říká, že je to týdenní bezplatný pobyt pro vážně nemocné děti, kde zažívají všechny ty úžasné věci, které jim pomáhají cítit se lépe, zotavit se a nasbírat novou energii. A pak ta druhá je vice abstraktní a k věci: je to zážitek, který si nemůžete nechat ujít, musíte to vidět, zažít, protože to jednoduše nelze vyjádřit slovy. Ani já bych to nevěděl, kdybych neměl příležitost zažít to na vlastní kůži. Bátor Tábor je víc než oči mohou vidět. Je to kombinace obrovské lásky, práce a dobré vůle, z čehož se dohromady stává něco unikátního a neopakovatelného. Je to opravdová zkušenost, kterou musíte zažít, vidět a zkusit. Dobrovolníci na táboře, kterým říkáte cimborové, se starají o zábavu a program.

Co bys řekl těm, kteří chtějí podpořit Bátor Tábor, ale nevědí jak?

Každý se musí rozhodnout sám za sebe, jakou formu podpory si vybere, ale je důležité vědět, že existuje hodně způsobů darování. Někdo může šířit informace o táboře, aby se o něm dozvědělo co nejvíce lidí, nebo může pomoct jako dobrovolník na táboře nebo se stát charitativním běžcem nebo přispět finančním darem. Jakoukoliv formou může pomoci táboru, který nám, nemocným dětem, pomáhá měnit naše životy.

Bátor Tábor byl pro syna obrovským zážitkem! Přijel nadšený, spokojený, plný zážitků. Jako rodiče oceňujeme na této akci perfektní organizaci, péči o děti, opatrnost (syn vyprávěl o táboráku bez ohně ? ) a v neposlední řadě nabitý program. Matěj vyprávěl své první seznámení s jazykovou bariérou. Nejprve moc nechtěl mluvit, vše se ale postupem času změnilo a poznal sám, nutnost znalosti angličtiny (což jako rodiče také chválíme).

Při prvním setkání s námi, byl Máťa šťastný, že se vidíme, že nám může vyprávět, ale zároveň velmi nešťastný, že to skončilo. Moc by si přál, dostat se na tábor příští rok. Co se týká změn – vždy mi přijde o krok vyspělejší , když se vrátí z pobytu bez rodičů. Děkujeme Vám, ať se Vám daří při tomto projektu.

Jana M., maminka Matěje

• Matěj byl na táboře v maďarském Hatvanu v roce 2017, (na fotografii uprostřed)

Vendulce diagnostikovali rakovinu lymfatických uzlin v roce 2016. Z počátku se léčba zdála procházka růžovou zahradou. Na podzim roku 2016 to však přišlo. Dcerka byla 3x odvezena v bezvědomí na ARO, bojovala o život, ale rozhodla se, že na umírání čas není. Postupně se zotavovala, na Vánoce se jí narodila sestřička a když mi na jaře zavolali, jestli by nechtěla jet na tábor, kategoricky jsem řekla ne. Měla jsem o ni strašnej strach. Ale dnes jsem já (a hlavně ona) ráda, že mě přemluvili a na tábor mohla jet. Venďa má 7 let a nikdy před tím na táboře nebyla.

To však nebyla vůbec žádná překážka, protože jste se mi o ni postarali dokonale a já ani nemůžu popsat, jak moc se jí tábor líbil. Týden nám neustále vyprávěla zážitky, dojmy, hlášky, vzpomínky, písničky, předváděla tanečky, machrovala na rybách, poskakovala, byla šťastná, spokojená, samostatná, nadšená. Všem kamarádům o táboře povídala a ve škole, když měli vyprávět o TOP zážitku z prázdnin, vůbec nezaváhala a povídala o Bátor Táboře. Třebaže my jsme prázdniny strávili nádherně, protože jsme si řekli, že tyto prázdniny budou – a byly ty nejkrásnější!!!!

Takže Vám všem jménem mým i Vendiným mooooooooooooooooooooooooooooooc děkujeme za příležitost.

Daniela Š., maminka Vendulky

• Vendulka byla na táboře v maďarském Hatvanu v roce 2017

Vigyük el együtt a Bátor Tábort az otthonokba!

Měníme životy. Pomáhejte s námi!

Podpořte nás

Célunk

Měníme životy.

Súlyosan beteg gyerekeknek és családjuknak nyújtunk sorsfordító élményeket, erőt, eszközöket az élethez, a gyógyuláshoz. Mindezt ingyen. Hisszük, hogy a felhők fölött mindig süt a nap.

Táborunk nem klasszikus értelemben vett tábor. Különleges élményekkel mozdítjuk ki a gyerekeket a komfortzónájukból, hogy félelmeik legyőzésével felismerjék: képesek szembeszállni nemcsak a kalandok során rájuk váró feladatokkal, de a betegségükkel is. Mosolyt csempészünk az arcokra, erőt adunk a küzdelemhez.

Támogatás

Segíts újraindítani a gyerekkort!

Měníme životy. Pomáhejte s námi!

Podpořte nás 8 érv, hogy miért támogass minket

Partneři, kteří nás podporují

Všichni naši partneři

Dobrovolnictví

Adni jobb, mint kapni.

Tudja ezt, aki nehéz helyzetben kapott már segítő jobbot. Ha ismered az érzést, forgasd vissza táborlakóinkba mindazt a jót, ami benned lakik. Add át, mutass példát, változtass életeket, tedd önkéntes munkádat követendő példává a jövő generációjának!

Přihláška

Egyéni önkéntesség

Více informací

Vállalati önkéntesség

Více informací

Napsali o nás

Napsali o nás

Én minden egyes pillanatot, percet, másodpercet és órát magammal akarok vinni! A barátokról a csodaszép emlékeket, a leküzdött félelmeket és minden kalandot és kimondott kedves szót. Az egész tábor életem legemlékezetesebb és legboldogabb hete volt.

Balázs, 17 éves

Az egész tábor életem legemlékezetesebb és legboldogabb hete volt.

Balázs, 17 éves

Én minden egyes pillanatot, percet, másodpercet és órát magammal akarok vinni! A barátokról a csodaszép emlékeket, a leküzdött félelmeket és minden kalandot és kimondott kedves szót.

Balázs, 17 éves

Én minden egyes pillanatot, percet, másodpercet és órát magammal akarok vinni! A barátokról a csodaszép emlékeket, a leküzdött félelmeket és minden kalandot és kimondott kedves szót. Az egész tábor életem legemlékezetesebb és legboldogabb hete volt.

Balázs, 17 éves

Newsletter

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru, nepříjdete tak o žádné novinky!

Přihlásit se k odběru newsletteru

Jméno Povinné pole

Příjmení Povinné pole

e-mail Povinné pole

Přijímám Zásady ochrany osobních údajů.

Přihlásit se