„Jmenuji se Kuba a před pěti lety, když mi bylo 13 let, mi byl diagnostikován Ewingův sarkom v levé holenní kosti. Absolvoval jsem náročnou chemoterapii, po níž následovala ortopedická operace, při níž mi byla část kosti s nádorem nahrazena dárcovským štěpem. Léčba poté pokračovala autologní transplantací kostní dřeně, radioterapií a biologickou léčbou. Ačkoliv jsem v nemocnici strávil téměř celý rok, nepřerušil jsem studium Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově ani na chvíli," říká Kuba.

Po této léčbě se trvale pohybuji o francouzských holích, ale tento handicap mi nebrání dělat to, co mě baví, a tak jsem opět začal jezdit na kole, lozit na horolezeckou stěnu, plavat a jako náhradu mého oblíbeného lyžování jsem se začal učit lyžovat na speciálním monoski pro lidi pohybově omezené. Dále jsem se vrátil ke své dřívější lásce, hudbě, a dnes hraji na housle v Hanácké muzice Klas z Kralic na Hané a také se učím na kontrabas, na který bych v této muzice také rád hrál.

Hranice toho, co člověk může a nemůže, si člověk stanovuje sám v hlavě, a tak jsem v roce 2013, dva roky po ukončení léčby, absolvoval dvoutýdenní jazykový pobyt ve Francii a spolu s kamarády a přáteli jsem projel a prošel půlku rakouských Alp. K tomuto zboření mých zábran mi velmi pomohl Bátor Tábor, do kterého jsem poprvé odjel právě v roce 2013 a který mi ukázal, že i s pohybovým omezením se dá dělat hodně věcí.

Jelikož jsem se s berlemi naučil správně fungovat, tak jsem v roce 2019 mohl odjet úplně sám na tříměsíční studijní pobyt do Anglie, kde jsem složil i mezinárodní jazykový certifikát.